Děti jsou na přírodovědné procházce a pan učitel na kraji lesa uvidí ohryzaný strom a říká: "Děti, kdo myslíte, že to udělal?"
A na to Pepíček: "Já nechci žalovat, pane profesore, ale určitě to byl někdo z béčka!"

Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí, a ne zrovna klidně, mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát. Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..." "Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!" Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."

Omylem spadne paní učitelka do pekla.
Celá bezradná chodí, bloumá, až najde nenápadný koutek, kam se uchýlí, v klidu sedí a mlčky pozoruje celé dění. V tom přijde na kontrolu sám Lucifer.
Když spatří paní učitelku, zděšeně se ptá: "Ženská, co vy tady děláte, vy patříte do nebe a tady je peklo!"
"To je peklo?" diví se paní učitelka, "a já myslela, že je velká přestávka!"